|
|
Srovnání přístupů nastavování řečových procesorů u kochleárních implantátů
Fabíková, Veronika ; Čmiel, Vratislav (oponent) ; Odstrčilík, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou kochleárních implantátů, zejména nastavováním jejich řečových procesorů (ŘP). V rámci vytváření poslechových map se nastavují dva prahy, a to práh slyšení HT (z angl. Hearing Threshold) a práh příjemného poslechu MCL (z angl. Most Comfortable Level). V práci je popsán často používaný subjektivní přístup k nastavování ŘP a také tři metody objektivního získávání prahů. Jednotlivé metody nastavování jsou vzájemně srovnány a zhodnoceny. Druhá polovina práce je věnována práci s XML soubory v programovém prostředí MATLAB, zpracování dostupných dat ve vytvořeném programu a statistickému vyhodnocení získaných výsledků. V poslední kapitole je uvedeno doporučení pro audiology vycházející z výsledků práce.
|
|
|
Simulace zpracování zvuku kochleárním implantátem
Fabíková, Veronika ; Čmiel, Vratislav (oponent) ; Odstrčilík, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zpracováním zvuku kochleárním implantátem. V práci je popsán princip a možnosti rehabilitace sluchu pomocí kochleárních implantátů, důraz je kladen na vysvětlení technického principu řečových procesorů, zvláště pak na aktuálně používané kódovací strategie. Dále je uveden popis metodiky simulace vybraných strategií. V závěru práce jsou získané výstupy vzájemně porovnány a dosažené výsledky diskutovány.
|
|
|
Návrh a optimalizace senzorických systémů využívajících malovýkonových napájecích generátorů
Žák, Jaromír ; Husák, Miroslav (oponent) ; Bajer, Arnošt (oponent) ; Hubálek, Jaromír (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá problematikou zpracování energie z alternativních zdrojů pomocí tzv. "Energy harvestingu". Řeší aktuální problém s napájením autonomních senzorických sítí, kdy u těžko dostupných zařízení nelze provádět výměnu primárního napájecího zdroje. V takových případech je třeba získávat energii z vnějších zdrojů, např. tepla, světla, pohybu apod. Navrhované řešení nachází uplatnění především v oblasti medicínských aplikací, zvláště u implantovaných zařízení (kochleární implantáty, kardiostimulátory, inzulinové pumpy atd.), ale také u systémů pro dlouhodobé monitorování zdravotního stavu pacienta. V práci byl zpracován aktuální stav problematiky nízkopříkonových senzorických systémů a přehled aktuálních možností alternativního napájení v souvislosti s těmito systémy. Z rešerše vyplynulo, že současné senzorické systémy jsou téměř připraveny pro implementaci malovýkonových zdrojů čerpajících energii z okolního prostředí ("Energy harvesting" zdrojů). Ty jsou vyvíjeny mnoha zahraničními vědeckými týmy, avšak existuje pouze několik variant zapojení následných obvodů pro efektivní čerpání, uchování a zpracování energie z těchto zdrojů, což nabízí široký prostor pro další možný výzkum. Problematika redistribuce energie z malovýkonových generátorů je v práci řešena na komplexní úrovni. Pro tyto účely byl vypracován a diskutován nový simulační model vybraného rozsáhlého senzorického systému (plně implantovatelné umělé kochley) v prostředí SPICE. S jeho využitím bylo navrženo několik nových přístupů pro řešení napájení (především technika protlačení náboje, tzv. "Charge Push Through"), které jsou aplikovatelné na většinu obecných typů senzorických systémů. Díky tomu bude v budoucnu umožněna praktická realizace senzorických systémů využívajících energii čerpanou z okolního prostředí.
|
|
| |
|
|
Zpracování zvuku pro kochleární implantát
Kratochvíl, Tomáš ; Odstrčilík, Jan (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zpracováním zvuku pro kochleární implantát. Hlavním úkolem je prostudování základní anatomie a fyziologie lidského sluchu, popis principu kochleárního implantátu a prostudování možností programového prostředí LabVIEW pro zpracování hlasového signálu, zejména pro analýzu řeči. V druhé části je navrhnuta a implementována simulace kochleárního implantátu v prostředí LabVIEW.
|
|
|
Dítě s kochleárním implantátem v mateřské škole
ŠEVČÍKOVÁ, Simona
Předkládaná práce se zabývá tématem a problematikou realizace inkluzivního vzdělávání dítěte v předškolním věku se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné mateřské škole, s konkrétním zaměřením na dítě s kochleárním implantátem. Obsahem teoretické části je vymezení sluchových vad a poruch, včetně klasifikace dle WHO. Další kapitola pojednává o průběhu kochleární implantace u dětí, včetně programování řečového procesoru a následné rehabilitace. Třetí kapitola je věnována vzdělávání sluchově postižených dětí, kde jsou zahrnuty i komunikační přístupy ve výchovně vzdělávacím procesu, jaký je aktuální stav hluchoty u dětí ve světě, kolik implantátů se ročně implantuje u dětí a jaká centra pro sluchově postižené jsou v České republice. Praktická část si klade za cíl zjistit a popsat reálné potřeby a možné obtíže, které mohou nastat při vzdělávání dítěte s kochleárním implantátem v mateřské škole běžného typu.
|
|
|
Spolupráce učitele mateřské školy s dalšími odborníky při práci s dítětem s kochleárním implantátem
VÁCHOVÁ, Anežka
Bakalářská práce se zabývá problematikou výchovy a vzdělávání dětí s kochleárním implantátem v běžné třídě mateřské školy. Hlavním cílem je zjistit, jak probíhá spolupráce mezi mateřskou školou a odbornými pracovišti a zda tato spolupráce je dostačující pro celkový rozvoj dítěte po kochleární implantaci. Teoretická část je zpracována do čtyř kapitol, které zahrnují základní pojmy, definice, etiologii, vývojové zvláštnosti dětí předškolního věku se sluchovým postižením a legislativní rámec. V první kapitole se věnuji sluchovému postižení, ve druhé kapitole se zabývám charakteristikou předškolního věku a specifickými zvláštnostmi tohoto období. Kapitola třetí rozebírá legislativní rámec a závěrečná kapitola je zaměřena na možnosti vzdělávání dítěte se sluchovým postižením předškolního věku v mateřské škole. V praktické části je zpracován dotazník, o jehož vyplnění jsem žádala pedagogické pracovníky běžných mateřských škol, kteří mají zkušenost s inkluzivním vzděláváním dítěte s kochleárním implantátem. Dotazníkové šetření s výsledky je zpracováno v praktické části bakalářské práce. Probíhalo elektronickou formou tři týdny.
|
|
|
Dítě s KI: zkušenosti rodičů s procesem kochleární implantace
Šrámková, Vendula ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Ústřední část této diplomové práce se bude zabývat procesem kochleární implantace u vybraného vzorku dětí a zjišťováním zkušeností jejich rodičů s poskytnutím odborné péče před a po implantaci a zprostředkuje jejich osobního pohled na implantaci. Tato práce je rozdělena na dvě části a sice teoretickou a praktickou. Cílem teoreticky koncipované části práce je stručně přiblížit vývoj dítěte s těžkým postižením sluchu, popsat roli rodiny včetně přijetí sluchového postižení. Značný úsek teoretické části se bude věnovat procesu kochleární implantace u dětí a nastínění průběhu odborné i logopedické intervence. Cílem praktické části práce bude prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru zmapovat zkušenosti rodičů s procesem kochleární implantace u jejich dětí, jejich spolupráci s odborníky, od zahájení diagnostiky, přes nastavování implantátu až po jeho užívání v každodenním životě. Dále se také zaměřit se na to, jak v jednotlivých případech probíhala odborná intervence od zjištění sluchové vady po nastavování kochleárního implantátu. Z metodologického hlediska bude využito metody kvalitativní, konkrétně polostrukturovaného rozhovoru. Celkem byly stanoveny čtyři výzkumné otázky odvíjející se od hlavní výzkumné otázky. Na základě vyhodnocení provedených rozhovorů byly podrobně rozebrány a popsány...
|
|
|
Péče o dítě s Kochleárním implantátem v domácím prostředí.
LOVĚTÍNSKÁ, Michala
Kochleární implantát se v České republice operuje od roku 1993. Kochleární implantát dává možnost neslyšícím jedincům čerpat sluchové vjemy. Implantace kochleárního implantátu je zákrok, kdy je implantát vložen pod kůži a připojen k řadě elektrod, jež jsou zavedeny do hlemýždě. Tento zákrok provádí specializovaný chirurg na ušní, nosní a krční. Po dlouhodobé rehabilitaci má jedinec možnost správně rozumět mluvené řeči. Dokonce může i telefonovat, aniž by odezíral ze rtů. S pomocí kochleárního implantátu se většina uživatelů může začlenit do společnosti, mezi zdravě slyšící populaci. Děti chodí do běžné školy, sportují a dorozumívají se s ostatními, a to vše bez používání znakového jazyka. Kochleární implantát je v současné době v ČR operován pouze v pražské FN Motol, v brněnské FN u sv. Anny a ve FN Ostrava. Prvním cílem práce bylo zjistit a popsat, jak dítě prožívá nastavování kochleárního implantátu, druhým cílem bylo zjistit, jaké problémy spatřují rodiče po nastavení kochleárního implantátu u dítěte a třetím cílem bylo zjistit, jaké překážky vnímají rodiče v péči o dítě s kochleárním implantátem. Výzkumné šetření bylo provedené kvalitativním výzkumem, pomocí metody polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor byl tvořen z deseti dospělých informantů, konktrétně rodiči a z pěti dětských informantů. Rodiče a děti pochází z různých krajů České republiky. Rozhovory probíhaly od února do března roku 2023. Následně byly vypsané všechny odpovědi z rozhovorů s rodiči dětí s kochleárním implantátem a z rozhovorů s dětskými pacienty mající kochleární implantát. Výsledky odpovědí jsou rozdělené do kategorií a jejich podkategorií. Z analýzy výsledků vyplývá, že vnímání nastavovaného kochleárního implantátu je u dětí rozdílné. Z výzkumu se zjistila čtvrtá skupina dětí, které na první programování reagují pláčem. Zjistilo se, že prožívání dítěte při programovaní CI mohou ovlivnit rodiče. Jako takové překážky v péči o dítě s kochleárním implantátem nebyly zjištěné. Rodiče spíše vnímali nedostatky kochleárního implantátu, jako je například sklouzávání řečového procesoru z hlavy dítěte, problémy při pořizování helmy a vnímaný pot jako výrazný nedostatek u CI. Z výsledků vyplývá, že vnímání nastavování kochleárního implantátu je u dětí velmi individuální, záleží na mnoha faktorech. Rodiče mohou prožívání dítěte ovlivnit pomocí trénování jednotlivých zvuků v domácím prostředí. Problémy po programování kochleárního implantátu u dítěte by měly být minimální, a to pomocí kontroly, kterou provádí klinický inženýr. Potíže vnímané rodiči při péči o dítě s kochleárním implantátem nevyšly tak napovrch jako specifické nedostatky kochleárního implantátu. Velmi důležité je k dítěti přistupovat především individuálně, protože každé dítě má jiné osobnostní vlastnosti a psychomotorické schopnosti. Z výsledků výzkumného šetření chceme předat ucelené informace pro rodiče dětí, kteří se potkají s nedoslýchavostí či hluchotou u dítěte, a jejich možným řešením je kochleární implantát. Výsledky z bakalářské práce byly prezentovány před odbornou porotou na studentské soutěži ZSF JČU v Českých Budějovicích. Dále budou výsledky publikovány v odborném časopise pro sestry.
|
|
|
Komplexní péče o dítě s těžkým sluchovým postižením před kochleární implantací a po ní
Lonsmínová, Lenka ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Práce se zabývá procesem kochleární implantace od diagnostikování sluchové vady po nastavování zvukového procesoru a rehabilitaci sluchu. V teoretické části je pozornost věnována definování tématu sluchového postižení, jsou zde zmíněny komunikační prostředky, které je možné zvolit pro komunikaci s dítětem se sluchovým postižením, a najdeme zde i popis vývoje mluvené řeči u těchto dětí. Následně je pozornost věnována systému péče o tyto děti a nakonec je zde popsán kochleární implantát i celý proces kochleární implantace. Empirická část je založena na rozhovorech s matkami dětí s těžkou sluchovou vadou, které podstoupily kochleární implantaci, a zaměřuje se především na informovanost rodičů o celém procesu, o navázání komunikace s dítětem již před implantací a o průběhu následné rehabilitace sluchu. Práce má za cíl poukázat na potřebu včasné diagnostiky sluchové vady, její správné kompenzace, navázání komunikace pomocí smyslově přístupného komunikačního prostředku a důležitost dlouhodobé spolupráce při nastavování zvukového procesoru a následné rehabilitaci sluchu. Dalším cílem je připravit materiál, který rodičům rychle a jednoduše podá základní informace o sluchovém postižení, o možnostech jeho kompenzace a o dalších důsledcích, které ze sluchového postižení mohou vyplývat. Zároveň zde rodiče...
|
host ::
RSS.